@mig
Ano. můj výpočet byl v "hodnotě" zlomku celé planety.
Počet peněz na bankovním účtu jsem neměnil.
cituji "bohatství je spíš "cena" než "hodnota""
Bohatství je to i to. Na všechno se dá dívat z více úhlů pohledu.
V uplynulých letech narostly ceny bytů. Pokud mám byt, tak jsem matematicky vyjádřeno zbohatl. Ale dokud ten byt neprodám, tak má pro mě stále stejnou hodnotu, jako měl vždy, a to hodnotu podle toho, jak jej používám.
Pokud bych byl poslední člověk na světě, nikdo jiný by nežil, tak nemohu nic nikomu prodat, matematicky cena čehokoliv bude nula. Cena mého majetku bude nula. Já však nebudu chudý, naopak, budu vlastnit celý svět, takže budu hodně bohatý. Neskutečně bohatý. Ale nebudu mít žádné sluhy.
Pokud vymřou všichni muži, tak všechny ženy budou moje. Pokud mám rád sex, tak budu štěstím bez sebe. Budu hodně bohatý. Ale cenotvorbou nebude možné moje bohatství vyjádřit.
Něco vlastním. Pokud tržní cena zboží stoupne, tak zbohatnu. Teoreticky. V praxi nemám zájem to něco prodat, takže mi může být jedno, jakou to má tržní cenu.
@Atlantida @mig
Je úžasné, jak často lidé ztrácí asociaci mezi cenou a užitkem.
A nevím, jestli za to může filozofie, inflace nebo prostě nedůvěra v organizace a společnost.
@LukeAlmighty jenže to "bohatství" je právě věcí konsensu většiny.. bohatství je spíš "cena" než "hodnota".. čili kdybych zredukoval počet lidí ještě víc, třeba na 5, pak by cena mého baráku klesla poměrově, to ano, jenže pokud nikdo z těch pěti lidí by nejevil o ten barák zájem, tak jeho cena sice nějaká bude, ovšem hodnota bude nulová..
proto si myslím, že lidi tvoří hodnotu všech těch blbostí, kterým věří, včetně hodnoty peněz, které jsou tudíž podloženy především lidskou vírou, a tudíž i množstvím lidí.. čím víc lidí na planetě jim bude věřit, tím větší hodnotu budou mít a tím stabilnější ta hodnota bude..